Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Salmo de David, estando en el desierto de Judá. DIOS, Dios mío eres tú: levantaréme á ti de mañana: mi alma tiene sed de ti, mi carne te desea, en tierra de sequedad y transida sin aguas;

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

Para ver tu fortaleza y tu gloria, así como te he mirado en el santuario.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Porque mejor es tu misericordia que la vida: mis labios te alabarán.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Así te bendeciré en mi vida: en tu nombre alzaré mis manos.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Como de meollo y de grosura será saciada mi alma; y con labios de júbilo te alabará mi boca,

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

Cuando me acordaré de ti en mi lecho, [cuando] meditaré de ti en las velas de la noche.

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Porque has sido mi socorro; y [así] en la sombra de tus alas me regocijaré.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Está mi alma apegada á ti: tu diestra me ha sostenido.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Mas los que para destrucción buscaron mi alma, caerán en los sitios bajos de la tierra.

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

Destruiránlos á filo de espada; serán porción de las zorras.

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Empero el rey se alegrará en Dios; será alabado cualquiera que por él jura: porque la boca de los que hablan mentira, será cerrada.