Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Oh Bog, ti si moj Bog, zgodaj te bom iskal. Mojo dušo žeja po tebi, moje meso hrepeni po tebi v suhi in žejni deželi, kjer ni vode,

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

da bi videl tvojo oblast in tvojo slavo, tako kot sem te videl v svetišču.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Ker je tvoja ljubeča skrbnost boljša kot življenje, te bodo moje ustnice hvalile.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Tako te bom blagoslavljal, medtem ko živim, svoje roke bom vzdigoval v tvojem imenu.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Moja duša bo nasičena kakor z mozgom in tolščo in moja usta te bodo hvalila z radostnimi ustnicami,

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

ko se te spominjam na svoji postelji in o tebi premišljujem v nočnih stražah.

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Ker si bil ti moja pomoč, zato se bom veselil v senci tvojih peruti.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Moja duša trdno sledi tebi; tvoja desnica me podpira.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Toda tisti, ki iščejo mojo dušo, da bi jo uničili, bodo šli v globočine zemlje.

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

Padli bodo pod mečem; delež bodo za lisice.

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Toda kralj se bo veselil v Bogu, vsak, kdor prisega z njim, bo v tem užival, toda usta teh, ki govorijo laži, bodo zamašena.