Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Ó Deus, tu és o meu Deus, de madrugada te buscarei: a minha alma tem sêde de ti; a minha carne te deseja muito em uma terra secca e cançada, onde não ha agua

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

Para ver a tua fortaleza e a tua gloria, como te vi no sanctuario.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Porque a tua benignidade é melhor do que a vida; os meus labios te louvarão.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Assim eu te bemdirei emquanto viver: em teu nome levantarei as minhas mãos.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

A minha alma se fartará, como de tutano e de gordura; e a minha bocca te louvará com alegres labios,

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

Quando me lembrar de ti na minha cama, e meditar em ti nas vigilias da noite.

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Porque tu tens sido o meu auxilio; portanto na sombra das tuas azas me regozijarei.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

A minha alma te segue de perto: a tua dextra me sustenta.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Mas aquelles que procuram a minha alma para a destruir, irão para as profundezas da terra.

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

Cairão á espada, serão uma ração para as raposas.

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Mas o rei se regozijará em Deus; qualquer que por elle jurar se gloriará; porque se taparão as boccas dos que fallam a mentira.