< Žalmy 63 >
1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
(다윗의 시. 유다 광야에 있을 때에) 하나님이여, 주는 나의 하나님이시라 내가 간절히 주를 찾되 물이 없어 마르고 곤핍한 땅에서 내 영혼이 주를 갈망하며 내 육체가 주를 앙모하나이다
2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
내가 주의 권능과 영광을 보려 하여 이와 같이 성소에서 주를 바라보았나이다
3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
주의 인자가 생명보다 나으므로 내 입술이 주를 찬양할 것이라
4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
이러므로 내 평생에 주를 송축하며 주의 이름으로 인하여 내 손을 들리이다
5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
골수와 기름진 것을 먹음과 같이 내 영혼이 만족할 것이라 내 입이 기쁜 입술로 주를 찬송하되
6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
내가 나의 침상에서 주를 기억하며 밤중에 주를 묵상할 때에 하오리니
7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
주는 나의 도움이 되셨음이라 내가 주의 날개 그늘에서 즐거이 부르리이다
8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
나의 영혼이 주를 가까이 따르니 주의 오른손이 나를 붙드시거니와
9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
나의 영혼을 찾아 멸하려 하는 저희는 땅 깊은 곳에 들어가며
10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
칼의 세력에 붙인바 되어 시랑의 밥이 되리이다
11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
왕은 하나님을 즐거워하리니 주로 맹세한 자마다 자랑할 것이나 거짓말 하는 자의 입은 막히리로다