Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Ein Lied, von David, als er in der Wüste Juda war. Dich such ich, Gott, mein Gott; nach Dir lechzt meine Seele; nach Dir sehnt sich mein Fleisch. Wie in dem dürren, trocknen, wasserlosen Lande,

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

so schau ich aus nach Dir, um Deine Pracht zu sehen und Deine Majestät im Heiligtum.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Denn köstlicher ist Deine Huld als Leben. Dich preisen meine Lippen.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

So preise ich Dich lebenslang; in Deinem Namen will ich regen meine Hände.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Gleichwie von Fett und Öl wird meine Seele satt; mit Jubellippen singt mein Mund,

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

wenn ich auf meinem Lager Dein gedenke, in mitternächtiger Stunde sinne über Dich,

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Du möchtest Schutz mir sein, daß ich im Schatten Deiner Flügel jauchze.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

An Dir hängt meine Seele; ich klammere mich an Deine Rechte.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Die meine Seele gerne in der Wüste wüßten, sie mögen in der Erde Tiefe fahren!

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

Die sie dem Untergange überliefern wollen, die mögen der Schakale Beute werden!

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Der König aber freue sich in Gott, und wer ihm Treue schwört, der jauchze! Der Lügner Mund wird zugestopft.