Žalmy 63
1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
O Dieu, tu es mon Dieu, je te cherche au point du jour; mon âme a soif de toi, ma chair te souhaite, dans cette terre aride, desséchée, sans eau,
2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
Pour voir ta force et ta gloire, comme je t'ai contemplé dans le sanctuaire.
3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Car ta bonté est meilleure que la vie; mes lèvres chanteront ta louange.
4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
Ainsi je te bénirai pendant ma vie; j'élèverai mes mains en ton nom.
5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
Mon âme est rassasiée comme de mœlle et de graisse; ma bouche te loue avec des cris de réjouissance;
6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Quand je me souviens de toi sur mon lit, et que je médite sur toi pendant les veilles de la nuit.
7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Car tu as été mon secours; aussi je me réjouirai sous l'ombre de tes ailes.
8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
Mon âme s'est attachée à toi pour te suivre, et ta droite me soutient.
9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
Mais ceux qui cherchent ma vie pour la détruire, descendront dans les profondeurs de la terre.
10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
Ils seront livrés au tranchant de l'épée; ils seront la proie des renards.
11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
Mais le roi se réjouira en Dieu, et quiconque jure par lui, s'en glorifiera; car la bouche de ceux qui parlent faussement sera fermée.
