Žalmy 63

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Psalam. Davidov. Dok David bijaše u Judejskoj pustinji. O Bože, ti si Bog moj: gorljivo tebe tražim; tebe žeđa duša moja, tebe želi tijelo moje, kao zemlja suha, žedna, bezvodna.

2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

U Svetištu sam tebe motrio gledajuć' ti moć i slavu.

3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Ljubav je tvoja bolja od života, moje će te usne slavit'.

4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Tako ću te slavit' za života, u tvoje ću ime ruke dizati.

5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Duša će mi biti kao sala i mrsa sita, hvalit ću te kliktavim ustima.

6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

Na postelji se tebe spominjem, u bdjenjima noćnim mislim na tebe.

7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Ti postade meni pomoć, kličem u sjeni krila tvojih.

8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Duša se moja k tebi privija, desnica me tvoja drži.

9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Oni što dušu u propast guraju neka siđu u dubinu zemlje,

10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

nek' vlasti mača predani budu, nek' postanu plijen šakalima.

11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

A kralj će se radovat' u Bogu, slavit će se tko se kune njime, jer će lašcima biti začepljena usta.