Žalmy 63
1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
Псалом на Давида, когато се намираше в Юдовата пустиня. Боже, Ти си мой Бог; от ранина те търся; Душата ми жадува за Тебе, плътта ми Те ожида, В една пуста, изнурена и безводна земя.
2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
Така съм се взирал в Тебе в светилището, За да видя Твоята сила и Твоята слава.
3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Понеже Твоето милосърдие е по-желателно от живота, Устните ми ще Те хвалят.
4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
Така ще те благославям, докато съм жив; В Твоето име ще издигам ръцете си.
5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
Като от тлъстина и мас ще се насити душата ми; И с радостни устни ще Те славословят устата ми.
6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Когато си спомням за Тебе на постелката си Размишлявам за Тебе в нощните стражи;
7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Понеже Ти си бил немощ на мене, И под сянката на твоите крила ще се радвам.
8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
Душата ми се прилепва към Тебе; Твоята десница ме подпира.
9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
А ония, които търсят душата ми, ще бъдат погубени, Ще слязат в дълбочините на земята.
10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
Ще бъдат съсипани от силата на меча, Ще бъдат дял на чакали.
11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
А царят ще се весели в Бога; Всеки, който се кълне в Неговото име, ще се хвали; Но устата на ония, които говорят лъжи, ще се затворят.
