< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
Ki he Takimuʻa ko Situtuni, ko e Saame ʻa Tevita. Ko e moʻoni ʻoku tatali hoku laumālie ki he ʻOtua: ʻoku meiate ia hoku fakamoʻui.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Ko ia pē ko hoku makatuʻu mo hoku fakamoʻui; ko hoku hūfanga ia; ʻe ʻikai faʻa ueʻi lahi au.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
‌ʻE fēfē hono fuoloa mo hoʻomou kei filioʻi kovi ki he tangata? ʻe tāmateʻi ʻakimoutolu kotoa pē: te mou hangē ko e ʻā kuo malele, mo e ʻā ʻoku tuʻu tetetete.
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
‌ʻOku nau fakakaukau ke tulaki hifo ia mei heʻene lelei: ʻoku nau fiemālie pe ʻi he loi: ʻoku nau tāpuaki ʻaki honau ngutu, ka ʻoku nau kape ʻi loto. (Sila)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
‌ʻE hoku laumālie, ke ke tatali pe ki he ʻOtua; he ʻoku meiate ia ʻeku ʻamanaki lelei.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
Ko ia pe ko hoku makatuʻu mo hoku fakamoʻui: ko hoku hūfanga ia; ʻe ʻikai faʻa ueʻi au.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
‌ʻOku ʻi he ʻOtua ʻa hoku fakamoʻui mo ʻeku fiefia: ko e makatuʻu ʻo hoku mālohi, mo hoku hūfanga ʻoku ʻi he ʻOtua.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Falala maʻuaipē kiate ia; ʻakimoutolu ʻae kakai, lilingi homou loto ʻi hono ʻao: ko e hūfanga ʻae ʻOtua kiate kitautolu. (Sila)
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Ko e moʻoni ko e meʻa vaʻinga pe ʻae kau tangata māʻulalo, pea ko e meʻa loi ʻae kau tangata māʻolunga: kapau ʻe ʻai ki he meʻa fakamamafa, ʻoku nau maʻamaʻa lahi hake kotoa pē ʻi he meʻa vaʻinga.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
‌ʻOua naʻa falala ki he fakamālohi pea ʻoua naʻa viki ʻi he kaihaʻa: kapau ʻoku tupu ʻae koloa, ʻoua naʻa tuku homou loto ki ai.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Kuo folofola ʻae ʻOtua ʻo tuʻo taha; pea naʻe tuʻo ua ʻa ʻeku fanongo eni; ʻoku ʻi he ʻOtua ʻae mālohi.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Pea ʻoku ʻiate koe foki, ʻE ʻEiki, ʻae ʻaloʻofa: he ʻoku ke ʻange ki he tangata taki taha kotoa pē ʻo fakatatau ki heʻene ngāue.

< Žalmy 62 >