< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
NGEN i moleileilar ren Kot, me kotin sauasa ia.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Pwe i eta ai paip, o sauas pa i, o pere pa i, pwe i en sota luetala kokolata.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Arai da komail kin masamasan ol ta men, pwen kamela, me rasong did pangpangla o kel me pual pasanger?
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Re kin madamadaua duen ar pan kak kapupedi i, re kadek likam, re kin lokaia kaselel, a nan mongiong arail re kin lalaue. (Sela)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Ngen i, kaporoporeki Kot, pwe i kapore pa i.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
I eta ai paip o sauas pa i, o pere pa i, pwe i ender pupedi.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
Ai maur mi ren Kot, o ai lingan, o ai paip, o ai kel; i kaporoporeki Kot.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Komail aramas akan karos kaporoporeki i ansau karos; kasansale ong i mongiong omail, Kot kapore patail. (Sela)
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
A aramas akan sota meakot, o me lapalap akan pil kin sapungala. Ni men tenok re kin kokoda, menda ma irail me toto.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Komail der keleki omail dipisou sapung o der kaporoporeki me komail kuliadar. Ma komail pan kapwapwala, komail der kasampwaleki!
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Kot kotikidar masan eu, me i ronger akai ansau, iet: Kot eta me manaman.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Komui Maing me kalangan o komui kin pwain ong amen amen duen a wiawia kan.

< Žalmy 62 >