< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
Ki te tino kaiwhakatangi, ki a Ierutonu. He himene na Rawiri. Ko te Atua anake taku e tatari nei: kei a ia te whakaoranga moku.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Ko ia anake toku kohatu, toku whakaoranga, toku pa hoki, e kore e nui toku ngaueuetanga.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Kia pehea te roa o ta koutou tatau ki te tangata, kia whakamatea ai e koutou, e koutou katoa, ka rite ki te taiepa e tungou ana, ki te wawa ka tata te hinga?
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Heoi ano ta ratou e runanga ai ko te turaki i a ia i tona wahi teitei: e ahuareka ana ki te teka; e manaaki ana o ratou mangai, a e kanga ana a roto i a ratou. (Hera)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Tatari, e toku wairua, ki te Atua anaki; ko ia taku e tumanako nei.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
Ko ia anake toku kohatu, toku whakaoranga, toku pa hoki; e kore ahau e whakangaueuetia.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
Kei te Atua te whakaoranga moku, te kororia ano moku; kei te Atua te kohatu o toku kaha, toku piringa.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Whakawhirinaki ki a ia i nga wa katoa, e te iwi, ringihia to koutou ngakau ki tona aroaro: hei piringa mo tatou te Atua (Hera)
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
He pono he mea memeha noa nga ware, he teka noa nga rangatira; ki te paunatia ratou, mama noa ake ratou tahi i te horihori.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Kaua e whakawhirinaki ki te tukino, kei wairangi hoki ki te pahua: ki te tini haere nga taonga, kei whakamanawa to koutou ngakau ki reira.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Kotahi korerotanga a te Atua, ka rua oku rongonga i tenei, no te Atua te kaha.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Nau ano, e te Ariki, te mahi tohu: rite tonu hoki ki tana mahi tau utu ki te tangata.

< Žalmy 62 >