Žalmy 62

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

わがたましひは默してただ神をまつ わがすくひは神よりいづるなり

2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

神こそはわが磐わがすくひなれ またわが高き櫓にしあれば我いたくは動かされじ

3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

なんぢらは何のときまで人におしせまるや なんぢら相共にかたぶける石垣のごとく搖ぎうごける籬のごとくに人をたふさんとするか

4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)

かれらは人をたふとき位よりおとさんとのみ謀り いつはりをよろこびまたその口にてはいはひその心にてはのろふ (セラ)

5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

わがたましひよ默してただ神をまて そはわがのぞみは神よりいづ

6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

神こそはわが磐わがすくひなれ 又わがたかき櫓にしあれば我はうごかされじ

7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

わが救とわが榮とは神にあり わがちからの磐わがさけどころは神にあり

8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)

民よいかなる時にも神によりたのめ その前になんぢらの心をそそぎいだせ 神はわれらの避所なり (セラ)

9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

實にひくき人はむなしくたかき人はいつはりなり すべてかれらを權衡におかば上にあがりて虚しきものよりも軽きなり

10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

暴虐をもて恃とするなかれ 掠奪ふをもてほこるなかれ 富のましくははる時はこれに心をかくるなかれ

11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,

ちからは神にあり神ひとたび之をのたまへり われ二次これをきけり

12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.

ああ主よあはれみも亦なんぢにあり なんぢは人おのおのの作にしたがひて報をなしたまへばなり