< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
A karmesternek. Jedútún számára. Zsoltár Dávidtól. Bizony, Isten iránt légy csendben, lelkem; tőle van a segítségem.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Bizony, ő a sziklám és segítségem, mentsváram: nem tántorodom nagyot.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Meddig rohantok egy férfira — gyilkolnátok őt mindnyájan, – mint egy dűlő falra, betaszított kerítésre?
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Bizony, fenségéről őt letaszítani határozták, hazugságot kedvelnek: kiki szájával áldanak, de belsejükben átkoznak. Széla.
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Bizony, Istenre csendben várj, lelkem, mert tőle van reményem.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
Bizony, ő a sziklám és segítségem, mentsváram: nem tántorodom.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
Istennél van üdvöm és dicsőségem, erős sziklám, menedékem Istenben van.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Bízzatok benne minden időben, oh nép, öntsétek ki előtte szíveteket; Isten menedék nékünk! Széla.
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Bizony, lehelet az ember fiai, hazugság a férfi fiai; felkerülvén a mérlegre, ők leheletnél könnyebbek egyaránt.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Ne bízzatok a zsarolásban s rablottal ne hivalkodjatok; vagyon midőn virul, szívet ne fordítsatok rá.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Egyet beszélt Isten, kettő az, mit hallottam: hogy Istené az erő.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
És tied, Uram, a szeretet, te fizetsz kinek-hinek cselekedete szerint.

< Žalmy 62 >