< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
Au maître chantre, préposé aux Jéduthunites. Cantique de David. Oui, c'est Dieu que mon âme attend en silence: de Lui me viendra le secours.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Oui, Il est mon rocher et mon secours, mon boulevard: je ne serai pas ébranlé beaucoup.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Jusques à quand fondrez-vous sur un homme, voulez-vous tous le mettre en pièces, comme une cloison qui penche, un mur que l'on bat?
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Oui, ils méditent de le précipiter du faîte où il est, ils se plaisent à mentir; de leur bouche ils bénissent, et dans leur cœur ils maudissent. (Pause)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Oui, en Dieu, ô mon âme, espère en silence! car Il est pour moi la source de l'espérance.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
Oui, Il est mon rocher et mon secours, mon boulevard: je ne serai point ébranlé.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
Sur Dieu reposent mon salut et ma gloire; mon rocher protecteur, mon refuge est en Dieu.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Peuple, en Lui confiez-vous toujours, répandez devant Lui vos cœurs! Dieu est notre refuge!
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Les hommes ne sont qu'un néant, et les mortels un mensonge; dans la balance ils s'élèvent, ils ne sont rien tous ensemble.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Ne vous confiez point dans l'oppression, et dans la rapine ne mettez pas un vain espoir! Si les biens s'accroissent, n'en soyez point émus!
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Il est une chose que Dieu a dite, deux que j'ai ouïes, c'est que la puissance est à Dieu.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Et tu es aussi, Seigneur, le maître de la grâce; car tu rends à chacun selon ses œuvres.

< Žalmy 62 >