< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
For the end, a Psalm of David for Idithun. Shall not my soul be subjected to God? for of him is my salvation.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
For he is my God, and my saviour; my helper, I shall not be moved very much.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
How long will ye assault a man? ye are all slaughtering as with a bowed wall and a broken hedge.
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
They only took counsel to set at nought mine honour: I ran in thirst: with their mouth they blessed, but with their heart they cursed. (Pause)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Nevertheless do thou, my soul, be subjected to God; for of him [is] my patient hope.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
For he [is] my God and my Saviour; my helper, I shall not be moved.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
In God [is] my salvation and my glory: [he is] the God of my help, and my hope is in God.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Hope in him, all ye congregation of the people; pour out your hearts before him, for God is our helper. (Pause)
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
But the sons of men are vain; the sons of men are false, so as to be deceitful in the balances; they are all alike [formed] out of vanity.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Trust not in unrighteousness, and lust not after robberies: if wealth should flow in, set not your heart upon it.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
God has spoken once, [and] I have heard these two things, that power is of God;
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
and mercy is thine, O Lord; for thou wilt recompense every one according to his works.

< Žalmy 62 >