< Žalmy 61 >
1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.
Wɔde ma dwomkyerɛfoɔ. Wɔde sankuo na ɛtoɔ. Dawid dwom. Ao Onyankopɔn, tie me sufrɛ; tie me mpaeɛbɔ.
2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.
Mefiri asase ano frɛ wo, mefrɛ wo ɛfiri sɛ mʼakoma atɔ baha; fa me kɔ ɔbotan a ɛware sene me no so.
3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.
Woayɛ me dwanekɔbea, aban a ɛyɛ den ma ɔtamfoɔ no.
4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)
Me kɔn dɔ sɛ metena wo ntomadan no mu afebɔɔ na manya hintabea wɔ wo ntaban nwunu ase.
5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.
Woate me bɔhyɛ, Ao Onyankopɔn; na wode wɔn a wɔsuro wo din no agyapadeɛ ama me.
6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,
To ɔhene nkwa nna mu bebree; na ne mfeɛ mfiri awoɔ ntoatoasoɔ nkɔduru awoɔ ntoatoasoɔ.
7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.
Ma ɔnni ɔhene wɔ Onyankopɔn anim daa. Fa wʼadɔeɛ ne wo nokorɛ bɔ ne ho ban.
8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.
Afei mɛto ayɛyie dwom ama wo din daa na madi me bɔhyɛ so daa nyinaa.