Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

En Psalm Davids, till att föresjunga på strängaspel. Hör, Gud, mitt rop, och akta uppå mina bön.

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Härnedre på jordene ropar jag till dig, när mitt hjerta i ångest är: För mig dock uppå en hög klippo.

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Ty du äst min tillflykt; ett starkt torn för mina fiendar.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Jag vill bo uti dine hyddo till evig tid, och min tröst hafva under dina vingar. (Sela)

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Ty du, Gud, hörer mina löften; du lönar dem väl, som ditt Namn frukta.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Du gifver Konungenom långt lif, att hans år vara ifrå slägte till slägte;

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Att han må evigliga för Gudi sittandes blifva. Bevisa honom godhet och trohet, att de bevara honom;

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Så vill jag lofsjunga dino Namne evinnerliga, att jag må betala mina löften dageliga.