Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Dem Vorsänger. Mit Saitenspiel. Von David. Höre, o Gott, mein Schreien, merke auf mein Gebet!

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Vom Ende der Erde rufe ich zu dir in der Angst meines Herzens: Führe du mich auf den Felsen, der mir zu hoch ist!

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Denn du bist meine Zuflucht geworden, ein starker Turm vor dem Feind. (Pause)

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Laß mich ewiglich wohnen in deinem Zelte, mich bergen im Schatten deiner Flügel!

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Denn du, o Gott, hast auf meine Gelübde gehört, du hast mir das Erbteil derer gegeben, die deinen Namen fürchten.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Verleihe dem Könige langes Leben, daß seine Jahre Geschlechter überdauern;

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

möge er ewiglich vor Gottes Angesicht bleiben; gib, daß Gnade und Treue ihn behüten!

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Also will ich deinen Namen immerdar preisen, um meine Gelübde zu bezahlen Tag für Tag.