Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Dem Sangmeister, auf Saitenspiel. Von David.

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Hör, Elohim, mein lautes Flehn, / Merke auf mein Gebet!

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Vom Ende des Landes ruf ich zu dir in meines Herzens Schmachten. / Auf einen Fels, der mir zu hoch ist, leite mich!

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Du bist ja stets meine Zuflucht gewesen, / Ein starker Turm vor dem Feinde.

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Laß mich ewig weilen in deinem Gezelt, / Im Schutz deiner Flügel Bergung finden! (Sela)

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Denn du, Elohim, hast meine Gelübde gehört, / Du hast den Frommen ihr Erbe gegeben.

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Den König laß lange leben, / Laß seine Jahre für immer währen!

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Er throne ewig vor Elohim! / Deine Huld und Treue laß ihn behüten! Dann will ich stets deinen Namen preisen, / Dir meine Gelübde täglich bezahlen.