Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

(Til sangmesteren. Til strengespil. Af David.) Hør, o Gud, på mit råb og lyt til min bøn!

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Fra Jordens Ende råber jeg til dig. Når mit Hjerte vansmægter, løft mig da op på en Klippe,

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

led mig, thi du er min Tilflugt, et mægtigt Tårn til Værn imod Fjenden.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Lad mig evigt bo som Gæst i dit Telt, finde Tilflugt i dine Vingers Skjul! (Sela)

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Ja du, o Gud, har hørt mine Løfter, opfyldt deres Ønsker, der frygter dit Navn.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Til Kongens Dage lægger du Dage, hans År skal være fra Slægt til Slægt.

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Han skal trone evigt for Guds Åsyn; send Nåde og Sandhed til at bevare ham!

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Da vil jeg evigt love dit Navn og således Dag efter Dag indfri mine Løfter.