Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Til Sangmesteren. Til Strengespil. Af David.

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Hør, o Gud, paa mit Raab og lyt til min Bøn!

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Fra Jordens Ende raaber jeg til dig. Naar mit Hjerte vansmægter, løft mig da op paa en Klippe,

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

led mig, thi du er min Tilflugt, et mægtigt Taarn til Værn imod Fjenden.

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Lad mig evigt bo som Gæst i dit Telt, finde Tilflugt i dine Vingers Skjul! (Sela)

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Ja du, o Gud, har hørt mine Løfter, opfyldt deres Ønsker, der frygter dit Navn.

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Til Kongens Dage lægger du Dage, hans Aar skal være fra Slægt til Slægt.

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Han skal trone evigt for Guds Aasyn; send Naade og Sandhed til at bevare ham! Da vil jeg evigt love dit Navn og saaledes Dag efter Dag indfri mine Løfter.