< Žalmy 60 >
1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
Ki he Takimuʻa ʻi he Susani-Etuta, ko e Saame mahuʻinga ʻa Tevita, ke ako ʻaki; ʻi heʻene tauʻi ʻa ʻElama-Nahalaimi mo ʻElama-Sopa, pea liu mai ʻa Soape, ʻo ne tāmateʻi ʻi he luo ʻoe māsima ʻae tokotaha mano ma toko ua afe ʻoe kakai ʻItomi. ʻE ʻOtua, kuo ke liʻaki ʻakimautolu; kuo ke veteki ʻakimautolu; naʻa ke houhau; ke ke toe tafoki mai kiate kimautolu.
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
Kuo ke lulu ʻae fonua ke tetetete; kuo mafahifahi ia: ke ke fakalelei hono ngaahi maumau; he ʻoku ngalulu ia.
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Kuo ke fakahā ʻae ngaahi meʻa faingataʻa ki hoʻo kakai; kuo ke fakainu ʻaki ʻakimautolu ʻae uaine fakaofo.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
Kuo ke foaki ʻae fuka kiate kinautolu naʻe manavahē kiate koe, ke fakahā ia koeʻuhi ko e moʻoni. (Sila)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
Koeʻuhi ke hao ʻaia ʻoku ke ʻofa ai; ke ke fakamoʻui ʻaki ho nima toʻomataʻu, ʻo fanongo kiate au.
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
Kuo folofola ʻae ʻOtua ʻi heʻene māʻoniʻoni; “Te u fiefia, te u vaeua ʻa Sikemi, ʻo fuofua ʻae luo ʻo Sukote.
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
ʻOku ʻoʻoku ʻa Kiliati, pea ʻoʻoku mo Manase; ko e mālohi foki ʻo hoku ʻulu ʻa ʻIfalemi; ko ʻeku fai fono ʻa Siuta;
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Ko ʻeku ipu kaukauʻanga ʻa Moape; te u lī hoku topuvaʻe ki ʻolunga ki ʻItomi: Filisitia, ke ke vikiviki koe koeʻuhi ko au.”
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Ko hai te ne ʻomi au ki he kolo mālohi? Ko hai te ne aʻutaki au ki ʻItomi?
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
ʻE ʻOtua, ʻe ʻikai te ke fai ia, ʻa koe kuo ke liʻaki ʻakimautolu? ʻA koe, ʻE ʻOtua, naʻe ʻikai te ke ʻalu mo ʻemau ngaahi kautau?
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Ke ke tuku kiate kimautolu ʻae tokoni mei he mamahi: he ʻoku taʻeʻaonga ʻae tokoni ʻae tangata.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
Ko e meʻa ʻi he ʻOtua te tau fai mālohi ai: he ko ia ia te ne malaki hifo hotau ngaahi fili.