Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

Per il Capo de’ musici. Su “il giglio della testimonianza”. Inno di Davide da insegnare; quand’egli mosse guerra ai Siri di Mesopotamia e ai Siri di Soba e Joab tornò, e sconfisse 12.000 Idumei nella valle del Sale. O Dio, tu ci hai rigettati, ci hai dispersi, tu ti sei adirato; deh, ci ristabilisci!

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Tu hai fatto tremare la terra, tu l’hai schiantata; restaura le sue rotture, perché vacilla.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Tu hai fatto vedere al tuo popolo cose dure; tu ci hai dato a bere un vino che stordisce.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

Ma tu hai dato a quelli che ti temono una bandiera, perché si levino in favor della verità. (Sela)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

Perché i tuoi diletti sian liberati, salvaci con la tua destra e rispondici.

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

Iddio ha parlato nella sua santità: Io trionferò, spartirò Sichem e misurerò la valle di Succot.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Mio è Galaad e mio è Manasse, ed Efraim è la forte difesa del mio capo; Giuda è il mio scettro.

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Moab è il bacino dove mi lavo; sopra Edom getterò il mio sandalo; o Filistia, fammi delle acclamazioni!

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Chi mi condurrà nella città forte? Chi mi menerà fino in Edom?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Non sarai tu, o Dio, che ci hai rigettati e non esci più, o Dio, coi nostri eserciti?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Dacci aiuto per uscir dalla distretta, poiché vano è il soccorso dell’uomo.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

Con Dio noi faremo prodezze, ed egli schiaccerà i nostri nemici.