Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

Auf den Siegesspender, für den öffentlichen Gottesdienst, ein Weihelied, von David, zum Lehren, als er mit den Syrern von Mesopotamien und den Syrern von Soba kämpfte, und als Joab zurückkehrte und die Edomiter im Salztal schlug, 12.000 Mann. Gott! Du verwirfst uns; ach, Du schlägst uns; Du läßt in Deinem Zorn zurück uns weichen.

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Das Land erschütterst Du und schlägst ihm Wunden. Heil ihm die Wunden! Sieh, es wankt.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Du bist so hart mit Deinem Volke, tränkst uns mit Taumelwein

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

und machst, daß, die Dich fürchten, im Kampfe irre fliehen müssen. (Sela)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

Daß Deine Lieblinge gerettet werden, dazu verhilf mit Deiner Rechten! Höre uns!

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

Gott hat in seinem Heiligtum gesprochen: "Ich soll im Siegesjubel Sichem jetzt verteilen, das Sukkot-Tal vermessen.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Mein würde Gilead, Manasse mein, und meine Hauptwehr Ephraim und Juda mein Regentenstab.

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Ich zwänge Moab, mir das Waschbecken, und Edom, mir die Schuhe herzurichten, und über Philistäa triumphierte ich.

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Wer bringt mich aber jetzt zur festen Stadt? Wer führt mich jetzt nach Edom hin? -

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Bist Du's nicht, Gott, der uns verstößt, der nicht mit unsern Scharen auszieht, Gott?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Verschaffe Rettung uns aus dieser Not! Denn Menschenhilfe trügt.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

Mit Gott verrichten wir dann Heldentaten; nur er kann unsere Feinde niederwerfen.