Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

To the chief Musician upon Shushan-eduth, Michtam of David, to teach; when he strove with Aram-naharaim and with Aram-zobah, when Joab returned, and smote of Edom in the valley of salt twelve thousand. O God, thou hast cast us off, thou hast scattered us, thou hast been displeased; O turn thyself to us again.

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Thou hast made the earth to tremble; thou hast broken it: heal its breaches; for it shaketh.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Thou hast shown thy people hard things: thou hast made us to drink the wine of astonishment.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

Thou hast given a banner to them that fear thee, that it may be displayed because of the truth. (Selah)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

That thy beloved may be delivered; save [with] thy right hand, and hear me.

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

God hath spoken in his holiness; I will rejoice, I will divide Shechem, and measure out the valley of Succoth.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Gilead [is] mine, and Manasseh [is] mine; Ephraim also [is] the strength of my head; Judah [is] my lawgiver;

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Moab [is] my washpot; over Edom will I cast out my shoe: Philistia, triumph thou because of me.

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Who will bring me [into] the strong city? who will lead me into Edom?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

[Wilt] thou not, O God, [who] hadst cast us off? and [thou], O God, [who] didst not go out with our armies?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Give us help from trouble: for vain [is] the help of man.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

Through God we shall do valiantly: for he will tread down our enemies.