Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

“For the leader of the music; upon the Shushan-Eduth; a psalm of David for instruction; when he was at strife with the Syrians of Mesopotamia, and the Syrians of Zoba; when Joab returned, and smote twelve thousand Edomites in the valley of Salt.” O God! thou hast forsaken us; thou hast broken us in pieces; Thou hast been angry! O revive us again!

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Thou hast made the land tremble; thou hast rent it; O heal its breaches, for it tottereth!

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Thou hast caused thy people to see hard things; Thou hast made us drink the wine of reeling.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

Lift up a banner for them that fear thee, For the sake of thy faithfulness, that they may escape!

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

That thy beloved may be delivered, Save with thy right hand, and answer me!

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

God promiseth in his holiness; I will rejoice; I shall yet divide Shechem, And measure out the valley of Succoth.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Gilead shall be mine, and mine Manasseh; Ephraim shall be my helmet, And Judah my sceptre;

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Moab shall be my wash-bowl; Upon Edom shall I cast my shoe; I shall triumph over Philistia!

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Who will bring me to the strong city? Who will lead me into Edom?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Wilt not thou, O God! who didst forsake us, And didst not go forth with our armies?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Give us thine aid in our distress, For vain is the help of man!

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

Through God we shall do valiantly; For he will tread down our enemies.