Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

TO THE OVERSEER. [SET] ON “LILY OF TESTIMONY.” A MIKTAM OF DAVID, TO TEACH, IN HIS STRIVING WITH ARAM-NAHARAIM AND WITH ARAM-ZOBAH, WHEN JOAB TURNS BACK AND STRIKES EDOM IN THE VALLEY OF SALT—TWELVE THOUSAND. O God, You had cast us off, You had broken us—had been angry! You turn back to us.

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

You have caused the land to tremble, You have broken it, Heal its breaches, for it has moved.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

You have shown Your people a hard thing, You have caused us to drink wine of trembling.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

You have given an ensign to those fearing You, To be lifted up as an ensign Because of truth. (Selah)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

That Your beloved ones may be drawn out, Save [with] Your right hand, and answer us.

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

God has spoken in His holiness: I exult—I apportion Shechem, And I measure the Valley of Succoth,

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Gilead [is] Mine, and Manasseh [is] Mine, And Ephraim [is] the strength of My head, Judah [is] My lawgiver,

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Moab [is] My pot for washing, Over Edom I cast My shoe, Shout, concerning Me, O Philistia.

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Who brings me [to] a city of bulwarks? Who has led me to Edom?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Is it not You, O God? Have You cast us off? And do You not go forth, O God, with our hosts?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Give to us help from adversity, And the deliverance of man [is] vain.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

We do mightily in God, And He treads down our adversaries!