< Žalmy 60 >
1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
“To the chief musician upon Shushan'eduth, a Michtham of David, to teach, When he fought with Aram-naharayim, and with Aram-zobah, and Joab returned, and smote of Edom in the Salt Valley twelve thousand [men].” O God, thou hast cast us off, thou hast made a breach in us, thou hast been displeased: restore now unto us [thy favor].
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
Thou hast caused the earth to quake; thou hast split it: heal her breaches; for she is moved.
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Thou hast caused thy people to see hard things: thou hast made us to drink the wine of confusion.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
Thou hast given to those that fear thee a banner, to elevate themselves, because of the truth. (Selah)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
In order that thy beloved may be delivered: help with thy right hand, and answer me.
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
God hath spoken in his holiness: I will exult, I will divide Shechem, and the valley of Succoth will I measure out.
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Mine is Gil'ad, and mine is Menasseh; Ephraim also is the strong-hold of my head; of Judah are my chiefs;
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab is my washpot; upon Edom will I cast my shoe: Philistia, triumph thou but over me.
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Who will bring me into the fortified city? who will lead me as far as Edom?
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
Behold, it is thou, O God, who hast cast us off; and thou, O God, goest not forth with our armies.
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Give us help against the assailant; for vain is the help of man.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
Through God shall we do valiantly: and he it is that will tread down our assailants.