< Žalmy 60 >

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
To the chief Musician. On Shushan. Testimony. Michtam of David; to teach: when he strove with the Syrians of Mesopotamia, and the Syrians of Zobah, and Joab returned, and smote the Edomites in the valley of salt, twelve thousand. O God, thou hast cast us off, thou hast scattered us, thou hast been displeased: restore us again.
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
Thou hast made the earth to tremble, thou hast rent it: heal the breaches thereof; for it shaketh.
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Thou hast shewn thy people hard things; thou hast made us to drink the wine of bewilderment.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
Thou hast given a banner to them that fear thee, that it may be displayed because of the truth, (Selah)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
That thy beloved ones may be delivered. Save with thy right hand, and answer me.
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
God hath spoken in his holiness: I will exult, I will divide Shechem, and mete out the valley of Succoth.
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Gilead is mine, and Manasseh is mine, and Ephraim is the strength of my head; Judah is my law-giver;
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab is my wash-pot; upon Edom will I cast my sandal; Philistia, shout aloud because of me.
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Who will bring me into the strong city? who will lead me unto Edom?
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
[Wilt] not thou, O God, who didst cast us off? and didst not go forth, O God, with our armies?
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Give us help from trouble; for vain is man's deliverance.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
Through God we shall do valiantly; and he it is that will tread down our adversaries.

< Žalmy 60 >