Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

For the end, for them that shall yet be changed; for an inscription by David for instruction, when he [had] burnt Mesopotamia of Syria, and Syria Sobal, and Joab [had] returned and struck [in] the valley of salt twelve thousand. O God, you have rejected and destroyed us; you have been angry, yet have pitied us.

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

You have shaken the earth, and troubled it; heal its breaches, for it has been shaken.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

You have shown your people hard things: you has made us drink the wine of astonishment.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

You have given a token to them that fear you, that they might flee from the bow. (Pause)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

That your beloved ones may be delivered; save with your right hand, and hear me.

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

God has spoken in his holiness; I will rejoice, and divide Sicima, and measure out the valley of tents.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Galaad is mine, and Manasse is mine; and Ephraim is the strength of my head;

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Judas is my king; Moab is the cauldron of my hope; over Idumea will I stretch out my shoe; the Philistines have been subjected to me.

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Who will lead me into the fortified city? who will guide me as far a Idumea?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Will not you, O God, who have cast us off? and will not you, O God, go forth with our forces?

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Give us help from trouble: for vain is the deliverance of man.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

In God will we do valiantly; and he shall bring to nothing them that harass us.