< Žalmy 6 >
1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
Načelniku godbe na strune po osmini; psalm Davidov. Gospod, v jezi svoji ne pokôri me; in v srdu svojem ne tepi me.
2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
Milosten mi bodi, Gospod, ker opešal sem: ozdravi me, Gospod, ker preplašene so kosti moje.
3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?
In duša moja je preplašena silno, ti torej, Gospod, doklej?
4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.
Povrni se, Gospod; otmi dušo mojo, po milosti svoji reši me.
5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol )
Ker spomina nate ni v smrti sami; v grobu kdo te bode slavil? (Sheol )
6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.
Utrujen sem v zdihovanji svojem; storil sem, da plava vso noč postelja moja; sè solzami svojimi sem raztopil ležišče svoje.
7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
Otemnelo je od žalovanja moje oko; postaralo se je med vsemi mojimi zatiralci.
8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.
Poberite se od mene vsi, ki delate krivico; ker Gospod posluša glas mojega joka.
9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.
Gospod posluša prošnjo mojo; Gospodu je prijetna molitev moja.
10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.
Osramoté se naj in preplašijo silno vsi sovražniki moji; vrnejo se naj, osramoté pri tej priči.