Žalmy 6

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

In finem in carminibus, Psalmus David, pro octava. Domine, ne in furore tuo arguas me, neque in ira tua corripias me,

2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Miserere mei Domine quoniam infirmus sum: sana me Domine quoniam conturbata sunt ossa mea.

3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Et anima mea turbata est valde: sed tu Domine usquequo?

4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Convertere Domine, et eripe animam meam: salvum me fac propter misericordiam tuam,

5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol h7585)

Quoniam non est in morte qui memor sit tui: in inferno autem quis confitebitur tibi? (Sheol h7585)

6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Laboravi in gemitu meo, lavabo per singulas noctes lectum meum: lacrymis meis stratum meum rigabo.

7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

Turbatus est a furore oculus meus: inveteravi inter omnes inimicos meos.

8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Discedite a me omnes qui operamini iniquitatem: quoniam exaudivit Dominus vocem fletus mei.

9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.

Exaudivit Dominus deprecationem meam, Dominus orationem meam suscepit.

10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.

Erubescant, et conturbentur vehementer omnes inimici mei: convertantur et erubescant valde velociter.