< Žalmy 6 >
1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
In finem, in carminibus. Psalmus David. Pro octava. [Domine, ne in furore tuo arguas me, neque in ira tua corripias me.
2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
Miserere mei, Domine, quoniam infirmus sum; sana me, Domine, quoniam conturbata sunt ossa mea.
3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?
Et anima mea turbata est valde; sed tu, Domine, usquequo?
4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.
Convertere, Domine, et eripe animam meam; salvum me fac propter misericordiam tuam.
5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol )
Quoniam non est in morte qui memor sit tui; in inferno autem quis confitebitur tibi? (Sheol )
6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.
Laboravi in gemitu meo; lavabo per singulas noctes lectum meum: lacrimis meis stratum meum rigabo.
7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
Turbatus est a furore oculus meus; inveteravi inter omnes inimicos meos.
8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.
Discedite a me omnes qui operamini iniquitatem, quoniam exaudivit Dominus vocem fletus mei.
9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.
Exaudivit Dominus deprecationem meam; Dominus orationem meam suscepit.
10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.
Erubescant, et conturbentur vehementer, omnes inimici mei; convertantur, et erubescant valde velociter.]