Žalmy 6

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

(Til sangmesteren. Med strengespil. Efter den ottende. En salme af David.) HERRE, revs mig ej i din Vrede, tugt mig ej i din Harme,

2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

vær mig nådig Herre, jeg sygner hen, mine Ledmod skælver, læg mig, Herre!

3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Såre skælver min Sjæl; o HERRE, hvor længe endnu?

4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Vend tilbage, HERRE, og frels min Sjæl, hjælp mig dog for din Miskundheds Skyld!

5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol h7585)

Thi i Døden kommes du ikke i Hu, i Dødsriget hvo vil takke dig der? (Sheol h7585)

6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Jeg er så træt af at sukke; jeg væder hver Nat mit Leje, bader med Tårer min Seng;

7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

mit Øje hentæres af Sorg, sløves for alle mine Fjenders Skyld.

8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Vig fra mig, alle I Udådsmænd, thi HERREN har hørt min Gråd,

9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.

HERREN har hørt min Tryglen, min Bøn tager HERREN imod.

10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.

Beskæmmes skal alle mine Fjender og såre forfærdes, brat skal de vige med Skam.