Žalmy 59
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
Au maître chantre. Sur « Ne détruis pas ». Ecrit de David, quand Saül envoya, et qu'ils gardèrent la maison, pour le faire mourir. Délivre-moi de mes ennemis, mon Dieu! et mets-moi hors de l'atteinte de mes agresseurs!
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
Délivre-moi des hommes malfaisants, et sauve-moi des hommes sanguinaires!
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
Car voici, ils tendent des embûches à mon âme; des violents se liguent contre moi, sans qu'il y ait en moi ni crime, ni péché, Éternel.
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
Je ne suis pas coupable, et ils accourent et se campent: veille! viens à moi, et regarde!
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
O toi, Éternel, Dieu des armées, Dieu d'Israël, réveille-toi pour châtier tous les peuples! N'épargne aucun de ces traîtres méchants! (Pause)
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Ils reviennent le soir, ils hurlent comme les chiens, et ils parcourent la ville.
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
Voici, de leurs bouches ils vomissent leurs propos; des glaives sont sur leurs lèvres! « Car, qui est là pour entendre? »
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
Mais toi, Éternel, tu te ris d'eux, et tu te moques de toutes les nations.
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
Ils sont forts!… Je regarde vers toi; car l'Éternel est mon boulevard.
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
Mon Dieu me prévient par sa grâce; Dieu fait que mes ennemis réjouissent mes regards.
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
Ne les tue point, de peur que mon peuple n'oublie!… Défais-les par ta puissance, et les précipite, ô toi, notre bouclier, Seigneur!
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
Il y a péché dans leur bouche à tous les propos de leurs lèvres: qu'ils soient donc pris au piège, pour leur orgueil, et pour les parjures et les mensonges qu'ils profèrent!
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
Détruis, détruis-les dans ton courroux, et qu'ils ne soient plus! afin qu'ils apprennent que Dieu règne en Jacob, jusqu'aux extrémités de la terre. (Pause)
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Qu'ils reviennent le soir, hurlent comme les chiens, et qu'ils parcourent la ville!
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
Qu'ils rôdent cherchant une curée. ayant passé la nuit sans s'être rassasiés!
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
Mais moi, je chanterai ta puissance, et dès le matin je dirai les louanges de ta grâce; car tu es mon boulevard, et mon refuge dans mon jour de détresse.
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
O toi, qui es ma force, je veux te célébrer! car Dieu, mon Dieu bon, est mon boulevard.
