Žalmy 59
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
To the Overseer. — 'Destroy not,' by David. — A secret treasure, in Saul's sending, and they watch the house to put him to death. Deliver me from mine enemies, O my God, From my withstanders set me on high.
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
Deliver me from workers of iniquity, And from men of blood save me.
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
For, lo, they laid wait for my soul, Assembled against me are strong ones, Not my transgression nor my sin, O Jehovah.
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
Without punishment they run and prepare themselves, Stir up to meet me, and see.
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
And Thou, Jehovah, God of Hosts, God of Israel, Awake to inspect all the nations. Favour not any treacherous dealers of iniquity. (Selah)
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
They turn back at evening, They make a noise like a dog, And go round about the city.
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
Lo, they belch out with their mouths, Swords [are] in their lips, for 'Who heareth?'
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
And Thou, O Jehovah dost laugh at them, Thou dost mock at all the nations.
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
O my Strength, unto Thee I take heed, For God [is] my tower — the God of my kindness.
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
God doth go before me, He causeth me to look on mine enemies.
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
Slay them not, lest my people forget, Shake them by Thy strength, And bring them down, O Lord our shield.
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
The sin of their mouth [is] a word of their lips, And they are captured in their pride, And from the curse and lying they recount.
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
Consume in fury, consume and they are not, And they know that God is ruling in Jacob, To the ends of the earth. (Selah)
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
And they turn back at evening, They make a noise like a dog, And they go round about the city.
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
They — they wander for food, If they are not satisfied — then they murmur.
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
And I — I sing [of] Thy strength, And I sing at morn [of] Thy kindness, For thou hast been a tower to me, And a refuge for me in a day of adversity.
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
O my Strength, unto Thee I sing praise, For God [is] my tower, the God of my kindness!
