< Žalmy 59 >
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
Kuom jatend wer. E dwol mar “Kik iketh gik moko.” Miktam mar Daudi. Kane Saulo ooro ji mondo ocher od Daudi mondo onege. Resa e lwet wasika, yaye Nyasaye; Rit ngimana kuom joma ogar koda.
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
Gola e lwet joma timo gik maricho kendo resa kuom joma riyo mar chwero remo omako.
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
Neye kaka gibutona ka girita e yo! Joma kwiny chano kaka digihinya, to an onge gima rach kata richo masetimo, yaye Jehova Nyasaye.
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
Onge gima asetimo marach, to kata kamano gin to giikore monja. Aa malo ikonya; ne chandruokna.
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
Yaye Jehova Nyasaye, ma Nyasaye Maratego, in Nyasach Israel, aa malo ikum ogendini duto; kik ikech andhoke ma timbegi richo. (Sela)
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Gidwogo ka piny imore, ka gingʼur ka guogi, kendo giwuotho koni gi koni e dala ka gingʼanjo.
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
Neye gik ma gingʼudho koa e dhogi, gingʼudho ligengni gi dhogi, kendo giwacho niya, “En ngʼa manyalo winjowa?”
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
To in nyiergi, yaye Jehova Nyasaye, go siboi ne ogendinigo duto.
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
Yaye tekona, in ema angʼiyi, in e kar pondona, yaye Nyasaye,
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
Yaye Nyasacha ma jahera. Nyasaye biro telona kendo obiro miyo asungra ne joma ketho nyinga.
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
To kik uneg-gi, yaye Ruoth ma okumbana nikech joga dipoka wigi owil. Mi giba abaya koni gi koni gi tekoni, kendo mi gidog piny.
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
Nikech richo ma gitimo gi dhogi kuom wuoyo, nikech weche mawuok e dhogi, wegi mondo sungagi ogajgi. Nikech gikwongʼo ji kendo gi wuondo ji,
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
tiekgi gi mirimbi mager, tiekgi mi kargi lal nono, eka biro ngʼere e tungʼ piny koni gi koni ni Nyasaye nigi loch kuom joka Jakobo. (Sela)
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Gidwogo ka piny imore ka gingʼur ka guogi, kendo giwuotho koni gi koni e dala ka gingʼanjo.
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
Gibayo koni gi koni ka gidwaro chiemo kendo ka ok giyiengʼ to gingʼur.
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
Anto abiro wer kuom tekoni abiro wero herani gokinyi; nikech in e ohingana, in e kar pondona e kinde mag thagruok.
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
In e tekona, omiyo abiro weroni wend pak; in e ohingana, yaye Nyasaye, in e Nyasacha ma jahera.