Žalmy 58

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

Al maestro del coro. Su «Non distruggere». Di Davide. Miktam. Rendete veramente giustizia o potenti, giudicate con rettitudine gli uomini?

2 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

Voi tramate iniquità con il cuore, sulla terra le vostre mani preparano violenze.

3 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

Sono traviati gli empi fin dal seno materno, si pervertono fin dal grembo gli operatori di menzogna.

4 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

Sono velenosi come il serpente, come vipera sorda che si tura le orecchie

5 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

per non udire la voce dell'incantatore, del mago che incanta abilmente.

6 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

Spezzagli, o Dio, i denti nella bocca, rompi, o Signore, le mascelle dei leoni.

7 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

Si dissolvano come acqua che si disperde, come erba calpestata inaridiscano.

8 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

Passino come lumaca che si discioglie, come aborto di donna che non vede il sole.

9 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

Prima che le vostre caldaie sentano i pruni, vivi li travolga il turbine.

10 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.

Il giusto godrà nel vedere la vendetta, laverà i piedi nel sangue degli empi.

11 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.

Gli uomini diranno: «C'è un premio per il giusto, c'è Dio che fa giustizia sulla terra!».