< Žalmy 57 >
1 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.
Þennan sálm orti Davíð þegar hann flýði inn í hellinn undan Sál. (Sjá 1. Sam. 22:1‑2 og 24:1‑9). Ó Guð, vertu mér náðugur, því að ég treysti þér. Ég vil leita skjóls undir vængjum þínum uns storminn hefur lægt.
2 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.
Ég hrópa til Guðs hins hæsta, hans sem leysir öll mín mál.
3 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. (Sélah) Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.
Hann sendir mér hjálp frá himnum og frelsar mig vegna elsku sinnar og trúfesti. Hann mun bjarga mér frá lygurum sem sitja um líf mitt.
4 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.
Ég er umkringdur ofstopamönnum – glefsandi úlfum. Tennur þeirra eru hvassari en örvar og spjót og tungurnar beittari en sverð!
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Drottinn, lofað sé nafn þitt á himnum! Láttu dýrð þína líka birtast á jörðu!
6 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. (Sélah)
Óvinir mínir hafa lagt gildru fyrir mig. Þeir hafa grafið mér gryfju. Ég er mæddur og kvíðinn. En! Eitt veit ég: Þeir munu sjálfir falla í hana!
7 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
Guð minn, nú er hjarta mitt rótt og ég treysti þér. Ég vil lofa þig!
8 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Rís þú nú upp, sál mín! Vakna þú harpa og gígja! Bjóddu morgunroðann velkominn með söng!
9 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.
Allir landsbúar heyra þakkargjörð mína. Ég vil syngja þér lof meðal þjóðanna.
10 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
Miskunn þín er há eins og himinninn og trúfesti þín nær til skýjanna.
11 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Þú ert hærri en hæstu himnar, ó, Guð. Láttu dýrð þína breiðast yfir gjörvalla jörðina.