Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

Au maître chantre. Sur « Colombe des térébinthes lointains ». Ecrit de David, lorsque les Philistins le saisirent à Gath. O Dieu! aie pitié de moi, car des hommes s'acharnent contre moi; toujours hostiles, ils m'oppriment;

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

mes adversaires s'acharnent toujours, plusieurs me sont insolemment hostiles.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Dans mon jour d'alarmes, je mets en toi ma confiance.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

Je fais gloire de Dieu, de sa parole, je me confie en Dieu, je ne crains rien: que me feraient des mortels?

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Toujours ils rendent mes affaires pénibles; toutes leurs pensées sont de me nuire.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Ils se liguent, ils épient et observent mes pas, car ils en veulent à ma vie.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

A la faveur du mensonge, ils savent échapper. Dans ta colère, ô Dieu, rabaisse les peuples!

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

Tu comptes mes fuites! Recueille mes larmes dans ton urne! Ne sont-elles pas inscrites dans ton livre?

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Alors mes ennemis reculeront, si je prie; je le sais! Dieu est pour moi.

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

Je fais gloire de Dieu, de sa parole, je fais gloire de l'Éternel, de sa parole,

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

je me confie en Dieu, je ne crains rien: que me feraient des mortels?

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

O Dieu! je suis lié par les vœux que je t'ai faits: il faut que je te rende mes actions de grâces.

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

Car tu as sauvé mon âme de la mort, et même mon pied de la chute, afin que je marche devant Dieu, à la lumière de la vie.