Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

Jusqu'à la Fin, pour le peuple, quand il fut éloigné des saints lieux, inscription de David, lorsque les Philistins l'eurent maîtrisé dans Geth. Aie pitié de moi, ô Dieu, car l'homme m'a foulé aux pieds; tout le jour, il a bataillé contre moi, et il m'a accablé.

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

Mes ennemis m'ont foulé aux pieds tout le jour, à partir de l'aurore; ils étaient nombreux à me combattre.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Mais ils sentiront la crainte, et moi j'espérerai en toi.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

En Dieu je louerai mes paroles; tout le jour j'ai espéré en Dieu; je ne craindrai rien de ce que la chair fera contre moi.

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Tout le long du jour ils ont eu en mépris mes discours; toutes leurs pensées tendaient à me nuire.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Ils s'établiront auprès de moi, s'embusqueront et guetteront mes pieds, comme ils ont cherché la perte de mon âme.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

Tu ne les sauveras pas; tu briseras les peuples en ta colère, ô mon Dieu.

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

Je t'ai dévoilé ma vie; tu as mis devant toi mes larmes, selon ta promesse.

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Mes ennemis tourneront le dos, quel que soit le jour où je t'invoque; voilà comment je reconnais que tu es mon Dieu.

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

En Dieu je louerai la parole; en Dieu je louerai les discours.

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

J'ai espéré en Dieu, je ne craindrai rien de ce que l'homme fera contre moi.

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

En moi sont les vœux de louange que je te rendrai, ô Dieu.

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

Car tu as délivré mon âme de la mort et mes pieds de la chute, afin que je sois agréable aux yeux de Dieu dans la lumière des vivants.