Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

`In Ebreu thus, To the ouercomyng on the doumb culuer of fer drawing awei, the comely song of Dauid, whanne Filisteis helden hym in Geth. `In Jeroms translacioun thus, To the ouercomer for the doumb culuer, for it yede awei fer. Dauid meke and symple made this salm, whanne Palesteyns helden hym in Geth. God, haue thou merci on me, for a man hath defoulid me; al dai he impugnyde, and troublide me.

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

Myn enemyes defouliden me al dai; for manye fiyteris weren ayens me.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Of the hiynesse of dai Y schal drede; but God Y schal hope in thee.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

In God Y schal preise my wordis; Y hopide in God, Y schal not drede what thing fleisch schal do to me.

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Al dai thei cursiden my wordis; ayens me alle her thouytis weren in to yuel.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Thei schulen dwelle, and schulen hide; thei schulen aspie myn heele.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

As thei abiden my lijf, for nouyt schalt thou make hem saaf; in ire thou schalt breke togidre puplis.

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

God, Y schewide my lijf to thee; thou hast set my teeris in thi siyt. As and in thi biheest, Lord;

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

thanne myn enemyes schulen be turned abak. In what euere dai Y schal inwardli clepe thee; lo! Y haue knowe, that thou art my God.

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

In God Y schal preise a word; in the Lord Y schal preyse a word.

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

Y schal hope in God; Y schal not drede what thing a man schal do to me.

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

God, thin auowis ben in me; whiche Y schal yelde heriyngis to thee.

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

For thou hast delyuerid my lijf fro deth, and my feet fro slidyng; that Y pleese bifore God in the liyt of hem that lyuen.