< Žalmy 56 >
1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
TO THE OVERSEER. [SET] ON “A SILENT DOVE FAR OFF.” A MIKTAM OF DAVID, IN THE PHILISTINES’ TAKING HOLD OF HIM IN GATH. Favor me, O God, for man swallowed me up, All the day fighting he oppresses me,
2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
My enemies have swallowed up all the day, For many [are] fighting against me, O Most High,
3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
[In] the day I am afraid I am confident toward You.
4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
In God I praise His word, in God I have trusted, I do not fear what flesh does to me.
5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
All the day they wrest my words, All their thoughts [are] for evil concerning me,
6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
They assemble, they hide, they watch my heels, When they have expected my soul.
7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
They escape by iniquity, In anger put down the peoples, O God.
8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
You have counted my wandering, You place my tear in Your bottle, Are they not in Your scroll?
9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Then turn back my enemies in the day I call. This I have known, that God [is] for me.
10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
In God I praise the word, In YHWH I praise the word.
11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
In God I trusted, I do not fear what man does to me,
12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
On me, O God, [are] Your vows, I repay thank-offerings to You.
13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.
For You have delivered my soul from death, Do You not [keep] my feet from falling? To habitually walk before God in the light of the living!