Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

For the music director. According to “Dove on Distant Oaks.” A psalm (miktam) of David concerning the time the Philistines captured him in Gath. God, please be gracious to me, for people are persecuting me; my attackers fight against me all day long.

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

My enemies chase me down all the time—there are many of them, attacking me in their arrogance.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

But when I'm afraid, I trust in you.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

I thank God for his promises. I trust in God, so why should I be fearful? What can mere human beings do to me?

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

They constantly twist my words against me; they spend all their time thinking of evil things to do to me.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

They gather together in their hiding places to keep watch on me, hoping to kill me.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

Will they escape when they do so much evil? God, in anger bring these people down!

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

You've kept track of all my wanderings. You've collected all my tears in your bottle. You've kept a record of each one.

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Then those who hate me will run away when I call for your help. For I know this: God is for me!

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

I thank God for his promises. I thank the Lord for his promises.

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

I trust in God, so why should I be fearful? What can mere human beings do to me?

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

God, I will keep my promises to you. I will give thank offerings to you,

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

for you have saved me from death and kept me from falling. Now I walk in the presence of God, in the light that gives life.