Žalmy 55
1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
Inclina ó Deus os teus ouvidos à minha oração, e não te escondas da minha súplica.
2 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
Atende-me, e ouve-me: lamento na minha queixa, e faço ruído,
3 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
Pelo clamor do inimigo e por causa da opressão do ímpio: pois lançou sobre mim a iniquidade, e com furor me aborrecem.
4 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
O meu coração está dolorido dentro de mim, e terrores da morte cairam sobre mim.
5 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
Temor e tremor vieram sobre mim; e o horror me cobriu.
6 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
Pelo que disse: Oh! quem me dera asas como de pomba! porque então voaria, e estaria em descanço.
7 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)
Eis que fugiria para longe, e pernoitaria no deserto (Selah)
8 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Apressar-me-ia a escapar da fúria do vento e da tempestade.
9 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
Despedaça, Senhor, e divide as suas línguas, pois tenho visto violência e contenda na cidade.
10 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
De dia e de noite a cercam sobre os seus muros; iniquidade e malícia estão no meio dela.
11 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
Maldade há dentro dela: astúcia e engano não se apartam das suas ruas.
12 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Pois não era um inimigo que me afrontava: então eu o houvera suportado: nem era o que me aborrecia que se engrandecia contra mim, porque dele me teria escondido.
13 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
Mas eras tu, homem meu igual, meu guia e meu intimo amigo.
14 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
Consultávamos juntos suavemente, e andavamos em companhia na casa de Deus.
15 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)
A morte os assalte, e vivos desçam ao inferno; porque há maldade nas suas habitações e no meio deles. (Sheol h7585)
16 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Porém eu invocarei a Deus, e o Senhor me salvará.
17 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
De tarde e de manhã e ao meio dia orarei; e clamarei, e ele ouvirá a minha voz.
18 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Livrou em paz a minha alma da peleja que havia contra mim; pois havia muitos comigo.
19 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Deus ouvirá, e os afligirá, aquele que preside desde a antiguidade (Selah) porque não há neles nenhuma mudança, e portanto não temem a Deus
20 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
Ele pôs as suas mãos naqueles que tem paz com ele: quebrou a sua aliança.
21 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
As palavras da sua boca eram mais macias do que a manteiga, mas havia guerra no seu coração: as suas palavras eram mais brandas do que o azeite: contudo, eram espadas nuas.
22 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
Lança a tua carga sobre o Senhor, e ele te susterá: não permitirá nunca que o justo seja abalado.
23 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
Mas tu, ó Deus, os farás descer ao poço da perdição; homens de sangue e de fraude não viverão metade dos seus dias; mas eu em ti confiarei.
