< Žalmy 55 >

1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
Au chef de musique. Sur Neguinoth; pour instruire. De David. Prête l’oreille, ô Dieu, à ma prière, et ne te cache pas de ma supplication.
2 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
Écoute-moi, et réponds-moi; je m’agite dans ma plainte et je me lamente,
3 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
À cause de la voix de l’ennemi [et] devant l’oppression du méchant; car ils font tomber sur moi l’iniquité, et me poursuivent avec passion.
4 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Mon cœur est dans l’angoisse au-dedans de moi, et des frayeurs mortelles sont tombées sur moi;
5 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
La crainte et le tremblement sont venus sur moi, et un frisson de terreur m’a couvert.
6 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
Et j’ai dit: Oh! si j’avais des ailes comme une colombe, je m’envolerais et je demeurerais tranquille;
7 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)
Voici, je m’enfuirais loin, et je me logerais au désert. (Sélah)
8 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Je me hâterais de m’échapper loin du vent de tempête, loin de l’ouragan.
9 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
Engloutis-[les], Seigneur! divise leur langue; car j’ai vu la violence et les querelles dans la ville.
10 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
Jour et nuit ils font la ronde sur ses murailles; et l’iniquité et le tourment sont au milieu d’elle;
11 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
La perversité est au milieu d’elle, et l’oppression et la fraude ne s’éloignent pas de ses places.
12 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Car ce n’est pas un ennemi qui m’a outragé, alors je l’aurais supporté; ce n’est point celui qui me hait qui s’est élevé orgueilleusement contre moi, alors je me serais caché de lui;
13 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
Mais c’est toi, un homme comme moi, mon conseiller et mon ami:
14 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
Nous avions ensemble de douces communications; nous allions avec la foule dans la maison de Dieu.
15 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)
Que la mort les saisisse! qu’ils descendent vivants dans le shéol! Car la malice est dans leur demeure, au milieu d’eux. (Sheol h7585)
16 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Moi, je crie à Dieu; et l’Éternel me sauvera.
17 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
Le soir, et le matin, et à midi, je médite et je me lamente; et il entendra ma voix.
18 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Il a mis en paix mon âme, la rachetant de la guerre qu’on me fait, car ils étaient plusieurs autour de moi.
19 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Dieu a entendu, et il les accablera: il demeure dès les jours d’autrefois; (Sélah) car il n’y a point de changement en eux, et ils ne craignent pas Dieu.
20 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
[Le méchant] a étendu ses mains sur ceux qui sont en paix avec lui; il a profané son alliance.
21 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
[Les paroles de] sa bouche étaient lisses comme le beurre, mais la guerre était dans son cœur; ses paroles étaient douces comme l’huile, mais elles sont des épées nues.
22 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
Rejette ton fardeau sur l’Éternel, et il te soutiendra; il ne permettra jamais que le juste soit ébranlé.
23 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
Et toi, ô Dieu! tu les feras descendre dans le puits de la destruction: les hommes de sang et de fourbe n’atteindront pas la moitié de leurs jours; mais moi, je me confierai en toi.

< Žalmy 55 >