< Žalmy 55 >

1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
Rhotoeng neh aka mawt ham David kah hlohlai Aw Pathen, ka thangthuinah he hnatun lamtah ka lungmacil te rhael boeh.
2 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
Kai taengah hnatung lamtah kai n'doo dae. Ka kohuetnah neh ka van tih ka pang ka ngawl.
3 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
Halang kah phaepnah hman ah thunkha kah ol loh kai sola boethae han sop uh tih thintoek neh kai taengah a konaeh uh.
4 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Ka ko khuiah ka lungbuei loh phat tih dueknah mueirhih loh kai m'vuei khoep.
5 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
Kai taengah rhihnah neh thuennah halo tih, tuennah loh kai n'thing.
6 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
Te vaengah, “U long nim kai ham vahui bangla ka phae han khueh koinih ka ding vetih kho ka sak sue,” ka ti.
7 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)
Yaoe A hla la ka cet sui tih, khosoek ah ka rhaehba mai lah sue. (Selah)
8 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Kai taengkah khohli khui lamloh, hlipuei a tloh khui lamloh kuepkolnah la ka tawn uh sue.
9 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
Ka Boeipa aw amih ol te haeh saeh lamtah dolh saeh, khopuei ah kuthlahnah neh tuituknah ni ka hmuh.
10 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
Khoyin khothaih vongtung taengah vikvuek uh tih a ko khuiah boethae neh thakthaenah om.
11 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
Talnah loh a ko khuiah om tih, hnaephnapnah neh thailatnah loh toltung lamkah nong voelpawh.
12 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Kai aka veet he ka thunkha moenih, anih koinih ka phueih pawn ni. Kai taengah aka pomsang uh te ka lunguet moenih. Te koinih anih taeng lamloh ka thuh tak ni.
13 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
Tedae ka boeihlum neh ka thanat la ka hmaiben hlanghing khaw namah ni.
14 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
Baecenol neh tun ka tui uh tih, rhoihui neh Pathen im la ka cet uh coeng.
15 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)
Amih ko khuiah khaw, a lampahnah ah khaw thae uh. Te dongah amih te dueknah loh dueknah neh phae saeh lamtah, a hingnah te saelkhui la suntla uh saeh. (Sheol h7585)
16 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Pathen te kai loh ka khue tih BOEIPA loh kai n'khang.
17 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
Hlaem, mincang neh khothun ah ka lolmang tih ka ko vaengah ka ol han yaak.
18 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Kai taengkah aka om rhoek he a yet dongah ka hinglu he caemrhal lamkah sading la n'lat.
19 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Hlamat lamkah kho aka sa Pathen loh a yaak vetih amih te a phaep ni. (Selah) Amih taengah thovaelnah a om pawt bangla Pathen khaw rhih uh pawh.
20 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
A ngaimongnah taengah a kut a hlah tih, a paipi a poeih.
21 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
A ka te maehtha bangla hnal dae a lungbuei tah caemrhal la om. A olka te situi lakah yaai dae tumca a mukuh.
22 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
Na thinrhih te BOEIPA taengah hal lamtah amah loh nang n'cangbam bitni. Aka dueng te kumhal ah bung sak mahpawh.
23 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
Tedae Pathen nang loh pocinah rhom khuila amih te na hlak ni. Hlang thii aka ngaih neh hlangthai palat kah khohnin te paekboe pah pawtnim? Kai long tah nang dongah ka pangtung ni.

< Žalmy 55 >