< Žalmy 54 >

1 Přednímu z kantorů na neginot, vyučující žalm Davidův, Když přišli Zifejští, a řekli Saulovi: Nevíš-liž, že se David pokrývá u nás? Bože, spasena mne učiň pro jméno své, a v moci své veď při mou.
Davidin opetus, edelläveisaajalle, kanteleilla, Kuin Siphiläiset tulivat ja sanoivat Saulille: David on lymyttänyt itsensä meidän tykönämme. Auta minua Jumala sinun nimelläs, ja saata minulle oikeus sinun väkevyydelläs.
2 Bože, slyš modlitbu mou, pozoruj řeči úst mých.
Jumala, kuule minun rukoukseni, ota korviis minun suuni sanat.
3 Neboť jsou cizí povstali proti mně, a ukrutníci hledají duše mé, nepředstavujíce sobě Boha před oblíčej svůj. (Sélah)
Sillä muukalaiset karkasivat minua vastaan, ja väkivaltaiset väijyivät minun sieluani: ei he pitäneet Jumalaa silmäinsä edessä, (Sela)
4 Aj, Bůhť jest spomocník můj; Pán s těmi jest, kteříž jsou podpůrcové života mého.
Katso, Jumala auttaa minua: Herra tukee minun sieluani.
5 Odplať zlým nepřátelům mým, v pravdě své vypleň je, ó Pane.
Hän kostaa minun vihollisteni pahuuden: hajoita ne totuudessas.
6 I buduť dobrovolně oběti obětovati, slaviti budu jméno tvé, Hospodine, proto že jest dobré.
Niin minä mielelläni sinulle uhraan: minä kiitän, Herra, sinun nimeäs, sillä se on hyvä.
7 Nebo z ssoužení všelikého vytrhl mne Bůh, nýbrž i pomstu nad nepřátely mými vidělo oko mé.
Sillä hän on pelastanut minun kaikesta hädästä; ja minun silmäni ovat nähneet minun viholiseni.

< Žalmy 54 >