Žalmy 52

1 Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

Til Sangmesteren. En Maskil af David,

2 Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

da Edomiten Doeg kom og meldte Saul, at David var gaaet ind i Ahimeleks Hus.

3 Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. (Sélah)

Du stærke, hvi bryster du dig af din Ondskab imod den fromme?

4 Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

Du pønser hele Dagen paa ondt; din Tunge er hvas som en Kniv, du Rænkesmed,

5 I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. (Sélah)

du foretrækker ondt for godt, Løgn for sanddru Tale. (Sela)

6 Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:

Du elsker al ødelæggende Tale, du falske Tunge!

7 Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své.

Derfor styrte Gud dig for evigt, han gribe dig, rive dig ud af dit Telt, han rykke dig op af de levendes Land! (Sela)

8 Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků.

De retfærdige ser det, frygter og haaner ham leende:

9 Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.

»Se der den Mand, der ej gjorde Gud til sit Værn, men stoled paa sin megen Rigdom, trodsed paa sin Velstand!« Men jeg er som et frodigt Olietræ i Guds Hus, Guds Miskundhed stoler jeg evigt og altid paa. Evindelig takker jeg dig, fordi du greb ind; jeg vidner iblandt dine fromme, at godt er dit Navn.