Žalmy 51

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

Načelniku godbe, psalm Davidov, Ko je prišel k njemu Natan prerok, potem ko se je bil sešèl z Betsebo. Milosten mi bodi, o Bog, po dobroti svoji; po obilosti svojega usmiljenja izbriši pregrehe moje.

2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

Dobro me operi krivice moje, in greha mojega očisti me.

3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

Ker pregrehe svoje jaz spoznavam, in greh moj biva mi vedno pred očmi.

4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

Tebi, tebi samemu sem grešil, in storil kar se zlo vidi v tvojih očeh; da se opravičiš v govorih svojih; čist si, kader ti sodiš.

5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

Glej, v krivici sem storjen in v grehu me je spočela mati moja.

6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

Glej, resnice se raduješ v osrčji; in skrivaj si mi razodél modrost svojo.

7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

Očisti me z isopom, da bodem čist; operi me, da bodem bel nad sneg.

8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

Stóri, da čujem veselje in radost, radujejo se kosti, katere si potrl.

9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

Skrij srdito obličje svoje grehom mojim, in vse krivice moje izbriši.

10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

Srce mi čisto ustvari, Bog, in duh krepak ponovi v meni.

11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

Ne zavrzi me izpred svojega obličja; in svojega svetega duha ne jemlji od mene nazaj.

12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

Daj mi nazaj veselje blaginje svoje; in z duhom blagodušnosti podpiraj me.

13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

Učil bodem krivičnike pota tvoja, da se grešniki povrnejo k tebi.

14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

Reši me krvi, o Bog, Bog blaginje moje; jezik moj naj poje pravico tvojo.

15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

Gospod, odpri moje ustne, in usta moja bodejo oznanjala hvalo tvojo.

16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

Ker ne veseliš se daritve; nočeš, da dajem žgalni dar.

17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.

Daritve Božje so duh potrt; srca potrtega in pobitega, o Bog, ne zametaš.

18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.

Oblagodari po dobri volji Sijon; sezidaj zidovje Jeruzalemsko.

19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.

Tedaj se bodeš veselil daritev pravice, žgalnih in celih daritev; tedaj bodo pobožni pokladali junce na tvoj oltar.